CBD a deprese: co říká výzkum a co říká zákon
Mnoho stresu, dlouhodobý hektický život či nenadálá smutná událost jsou nejčastějšími spouštěči strašáku 21. století – deprese. Deprese, úzkostné poruchy i sociální fobie jsou diagnózy, jejichž léčba patří výhradně do rukou lékaře nebo klinického psychologa. Kanabidiol není u těchto diagnóz registrovaným léčivem a nelze mu připisovat schopnost zmírňovat jejich příznaky. Pokud se v popisu těchto obtíží poznáváte, obraťte se na odbornou pomoc — Linka první psychické pomoci 116 123 je dostupná nepřetržitě.
Tento článek shrnuje, co o kanabidiolu a náladě zjistil dosavadní výzkum a kde jsou hranice toho, co je dnes možné tvrdit. Není návodem k užívání ani doporučením k léčbě.
Co proti depresi pomáhá?
Každá deprese nebo úzkost je jedinečná a každý nemocný jedinec potřebuje individuální přístup. Postupy, které u depresivních poruch popisují odborné zdroje, jsou přitom v zásadě tři — a ani jeden z nich není doplněk stravy či konopný produkt:
- Pohybová aktivita bývá uváděna jako podpůrné opatření, které v odborné literatuře vychází nejlépe u mírnějších forem obtíží.
- Psychoterapie, ať už skupinová nebo individuální, patří u depresivních poruch mezi metody první volby.
- Farmakoterapie — registrovaná antidepresiva — je doménou lékaře. O jejím nasazení, dávce i vysazení rozhoduje výhradně psychiatr, mimo jiné proto, že jde o léčiva s vlastním profilem nežádoucích účinků a lékových interakcí.
Co o CBD a náladě říká výzkum
Kanabidiol, jinak známý také jako CBD, byl dlouhé roky opomíjen a výzkumům bylo podrobováno THC, které je nejhlavnější složkou konopí. Ačkoliv má CBD podobné složení jako THC, není psychoaktivní.
Přehledové práce z posledních let se u kanabidiolu nejčastěji věnují zánětlivým procesům, metabolickým parametrům a neurologickým onemocněním. Naprostá většina těchto prací je ale preklinická — jde o pokusy na buněčných kulturách a na zvířatech. Kvalitních klinických studií na lidech je málo, bývají malé a jejich závěry si často odporují. Účinnost kanabidiolu u depresivních a úzkostných poruch proto u lidí není potvrzena a žádný orgán v ČR ani v EU takové použití neschválil.
Jaké mechanismy věda zkoumá
U depresivních poruch se dlouhodobě zkoumá role serotoninu. Serotonin je chemická látka vznikající v mozku, která se podílí na regulaci nálady, trávení i spánku. Serotoninová hypotéza deprese je přitom sama o sobě předmětem odborné debaty a novější přehledové práce ji zpochybňují — jde tedy o zjednodušený model, ne o uzavřenou věc.
Laboratorní studie popisují, že kanabidiol se váže na receptor 5-HT1A, který do serotoninové signalizace zasahuje. Co tato vazba znamená pro člověka a zda se vůbec projeví v běžných podmínkách, zůstává otevřenou otázkou.
Druhou zkoumanou linií je vliv na hipokampus. U části pacientů s depresí byl popsán jeho menší objem a na zvířecích modelech se sleduje, zda kanabidiol ovlivňuje tvorbu nových neuronů. Ani tyto výsledky nelze přenášet na člověka.
Platí tedy, že ať jsou laboratorní nálezy jakkoli zajímavé, o užívání jakéhokoli přípravku při psychických obtížích má rozhodovat ošetřující lékař — zejména pokud pacient už nějaké léky užívá.