5 běžných mýtů a kontroverzí o konopí s vysokým obsahem CBD
Cannabidiol (CBD) je vzrušující zaměření lékařského výzkumu, populárních médií a legislativy související s konopím. Setkáte se s ním na pultech obchodů i ve výsledcích vyhledávání k nejrůznějším zdravotním tématům — a právě proto je namístě opatrnost vůči tomu, co se o něm tvrdí. Kolem CBD koluje řada mýtů a nepřesností. Pojďme se na několik z nich podívat a rozlišit, co plyne z výzkumu, co je marketing a co říká zákon. Předesíláme, že CBD není léčivo a konopné produkty z naší nabídky jsou určeny výhradně k technickým a zahradnickým účelům ve smyslu § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb.
Mýtus č. 1: CBD je nepsychoaktivní a lékařské; THC je rekreační.
Laická i vědecká literatura klasifikuje CBD jako „nepsychoaktivní“ látku, což znamená, že nevyvolává intoxikaci. Farmakologové ale upozorňují, že označení není přesné: molekula, která vůbec nepůsobí na centrální nervový systém, by v klinických studiích nemohla být předmětem zkoumání v oblasti psychiatrie — a CBD jím je. Přesnější je proto rozlišovat mezi „psychoaktivní“ a „intoxikující“.
Podstatný rozdíl je v tom, že CBD podle dostupných dat nezhoršuje kognitivní ani motorické funkce a nevyvolává stav opilosti. CBD lze tedy z odborného hlediska označit za psychoaktivní, ale neintoxikující látku. Jaké konkrétní působení má u člověka, zůstává předmětem výzkumu.
Rozdělení „CBD je to zdravotní, THC to rekreační“ je zjednodušení, které neodpovídá ani farmakologii, ani právu. THC je v regulované podobě součástí léčebného konopí, tedy léčivého přípravku vydávaného v lékárně na předpis pacientům se stanovenými diagnózami. Zároveň je to omamná a psychotropní látka, jejíž volný prodej je v Česku nelegální.
U CBD je situace jiná. Studie na zvířatech i u lidí ho nespojují s intoxikací, s bažením ani s nutkavým užíváním, a nenacházejí u něj znaky, které by naznačovaly potenciál zneužití. Světová zdravotnická organizace ve své zprávě uvedla, že CBD nevykazuje profil látky se závislostním potenciálem.
Z toho plyne i praktický důsledek pro trh: CBD se v Česku prodává jako složka doplňků stravy nebo kosmetiky, případně je obsaženo v technickém konopí určeném k technickým a zahradnickým účelům. Ani v jednom případě nejde o léčivo a žádné zdravotní účinky mu přisuzovat nelze. Hodnotu konopných produktů tvoří deklarovaný obsah kanabinoidů, terpenový profil, aroma, původ a doložená kvalita — ne sliby o působení na člověka.
Mýtus č. 2: CBD je sedativní.
Představa CBD jako uspávající látky pochází z raných pozorování přípravků z konopí s převahou CBD. Kontrolované studie s čistým CBD ovšem sedativní působení u zdravých dobrovolníků nepotvrdily, a to ani při jednorázových množstvích v řádu stovek miligramů, která se ve výzkumu používají. Vysvětlení zmatku může být v tom, že odrůdy s vysokým obsahem CBD zároveň často obsahují významný podíl myrcenu — terpenu, kterému se sedativní vlastnosti tradičně připisují, byť ani to není u člověka doloženo.
Zkušenosti popisované v odborných textech se navíc rozcházejí — což je u látky s takto omezenou klinickou probádaností očekávatelné. Jednotný závěr o vztahu CBD a spánku dostupná data neumožňují.
Mýtus č. 3: S CBD se pracuje ve stejných množstvích jako s THC.
Není to tak. Obě molekuly se v organismu chovají zcela odlišně: liší se afinitou k receptorům, metabolismem i tím, v jakých řádech množství s nimi klinický výzkum vůbec pracuje. Studie s CBD se pohybují v podstatně vyšších řádech než studie s THC. Srovnávat je „miligram za miligram“ proto nedává smysl a jakékoli přepočty mezi nimi jsou zavádějící.
Klinické studie s CBD farmaceutické kvality pracovaly s řádově vyššími množstvími, než jaká obsahují běžné spotřebitelské výrobky. To je důležitý kontext při čtení titulků typu „studie prokázala“: výsledek získaný s farmaceutickým přípravkem pod lékařským dohledem nelze přenášet na doplněk stravy z e-shopu. Právě přehlížení tohoto rozdílu stojí za většinou přehnaných tvrzení, která se o CBD šíří.
Mýtus č. 4: CBD je to samé z konopí, léčebného konopí nebo izolátu.
Molekula CBD je stejná bez ohledu na její původ v léčebném konopí, konopí nebo v laboratoři. Ale mají různé CBD produkty na trhu stejné účinky bez ohledu na jejich původ? Pravděpodobně ne.
V odborné diskusi se v této souvislosti objevuje hypotéza takzvaného doprovodného efektu — tedy představa, že složky rostliny působí ve vzájemné souhře a že plnospektrální extrakt se chová jinak než izolát. Podklady k tomu pocházejí převážně ze studií na hlodavcích a z laboratorních modelů; u člověka hypotéza potvrzená není a nelze z ní vyvozovat žádná zdravotní tvrzení.
I když se rozdíl mezi léčebným konopím a odrůdami konopí stále stírá, je stále pravděpodobné, že konopí je méně účinným zdrojem CBD – k extrakci CBD může být zapotřebí mnohem vyšší množství výchozího materiálu konopí ve srovnání s odrůdami léčebného konopí. To může zvýšit riziko kontaminantů v konečném produktu. Kromě toho průmysl CBD založený na konopí bují nesprávným označováním. Nedávná studie zjistila, že pouze 31 % z 84 produktů CBD zakoupených online bylo přesně označeno pro obsah CBD.
Jaký je tedy nejlepší zdroj CBD? Kdykoli je to možné, doporučuji místně vypěstované, řemeslně vyrobené, laboratorně testované produkty získané prostřednictvím legálního programu léčebného konopí. Uvědomuji si, že to není možné pro všechny čtenáře. Pokud nakupujete online, může být těžké vědět, kterému prodejci věřit, a bohužel neexistuje žádné dobré řešení, pokud nemáte přístup k laboratornímu testování třetí strany na potenci kanabinoidů a kontaminanty. Doporučuji spotřebitelům CBD na bázi konopí, aby požádali o podrobné odpovědi o kontrole kvality – některé společnosti poskytnou kopie laboratorní analýzy – třeba jako naše společnost, která koreluje s danou šarží.
Naše certifikáty naleznete zde.
Mýtus č. 5: Kanabidiol funguje tak, že aktivuje kanabinoidní receptory.
Všichni máme endokanabinoidní systém — síť receptorů a signálních molekul, která se podílí na regulaci řady fyziologických procesů, od nálady a chuti k jídlu po spánkový cyklus a vnímání bolesti. Receptory tohoto systému jsou rozmístěny široce po organismu, což je také důvod, proč se stal předmětem intenzivního farmakologického výzkumu. Z rozšířené přítomnosti receptorů ovšem samo o sobě nevyplývá účinnost žádného konkrétního přípravku.
CBD a THC se často zmiňují jedním dechem, mechanismus působení mají ale odlišný. THC se chová podobně jako tělu vlastní endokanabinoidy — přímo aktivuje kanabinoidní receptory a spouští navazující buněčné děje. Právě z tohoto přímého působení plyne jeho intoxikační potenciál i jeho zařazení mezi omamné a psychotropní látky.
Dalo by se předpokládat, že CBD funguje podobným způsobem, ale ve skutečnosti je to mylná představa. CBD nestimuluje přímo receptory CB1 nebo CB2. Místo toho, když CBD přijde do kontaktu s těmito receptory, ve skutečnosti sníží úroveň jejich aktivity, což způsobí mírné až střední snížení účinků THC a endokanabinoidní signalizace na receptoru CB1.
Navzdory své schopnosti přímo snižovat kanabinoidní signalizaci má CBD také schopnost nepřímo zvyšovat kanabinoidní signalizaci. Dosahuje toho tím, že brání rozkladu a transportu našeho nejhojnějšího endokanabinoidu, anandamidu. Jedna klinická studie ukázala, že u pacientů se schizofrenií, kteří byli léčeni 800 mg CBD denně, došlo během 28 dnů k významnému zvýšení hladiny anandamidu.
Pokud vám tyto dvě protichůdné vlastnosti CBD připadají matoucí, vítejte ve vědě o kanabinoidech — oboru plném paradoxů a nedořešených otázek. Zda u konkrétního člověka převáží tlumivý, nebo naopak nepřímo posilující vliv na endokanabinoidní signalizaci, dostupná data neumožňují předpovědět. To je poctivá odpověď, kterou dnešní stav poznání dovoluje.
Informace čerpány: https://www.leafly.com/news/cannabis-101/separating-cbd-facts-from-myths